Helou evrybády, tak už mám konečně čas a můžu napsat další příspěvek. Po pauze uprostřed semestru, kdy jsem cestovala, jsem se týden flákala a pak jsem začala pracovat na úkolech - na na projektu o mém chování jako turisty, pak na eseji o cestovním ruchu a přírodním prostředí, na patnácti článcích o cestovním ruchu a nakonec na mém deníku, což bylo o tom co jsem dělala v mém volném čase v průběhu semestru. Ten jsem odezdala v pondělí a tím pádem mám padla. Teď už jen zkoušky, což by neměl být extra problém. Všechny tři zkoušky mám o sobotách, což teda nevím, kdo vymyslel. První je 18.10. Tourism Management (40% známky, dva eseje - výběr z asi osmi témat), pak mám volno a další zkoušku mám 1.11. z Tourist Beahaviour (30% známky, esej na jedno ze šesti témat) a nakonec 8.11. Global Tourism (50% známky, test obsahující 50 otázek formou mutiple choice - výběr ze čtyř možností).
A teď k ostatním věcem. Na začátku září (9.9.) odjela Niral domů do Wellingtonu. Jaksi nedávala školu, takže přerušila studium. Na její počest se konal 'potluck' (každý přinese něco na jídlo), z něhož je pár fotek v albu. Já jsem udělala smažený sýr a rychle se po něm zaprášilo. Všem strašně chutnal a kluci pak i vyzvídali, jak ho připravit.Potom nám začal páteční kurz golfu pro začátečníky (organizuje škola). V kurzu nás bylo deset, i když většinou osm (vždycky někdo chyběl). Byla tam i Esther a Arne (z Toroy). Zaplatili jsme jen 30 NZD (cca 350 Kč) za čtyři lekce, každá trvala hodinu a půl. Skoro zadarmo. Golfové hřiště se nachází u St Claire Beach mezi borovicovými stromy, takže fakt hezké prostředí. Náš intruktor Neil je vlastníkem toho hřiště (klubu). Na první hodině jsme si vyslechli nějakou teorii o golfu, potom jak držet hůl a jak se postavit k míčku a pak jsme teorii aplikovali v praxi a odpalovali míčky do dálky s hlavním cílem poslat je do vzduchu a ne po zemi. To nebyl extra problém,
jelikož jsme používali 'tee' (nevím, jak se to řekne česky, je to taková ta stopka, která se zapíchne do země a na to se postaví míček). Strefila jsem plechovou značku, takže celkem dobrý. Další týden jsme pak pokračovali v odpalování do dálky a trénovali jsme 'swing' (to je pohyb při odpalu), takže už to nebylo o tom míček nějak odpálit, ale už jsme to museli udělat správně. Pak jsme šli na 'putting green', což je málé hřiště s hladkou trávou, kde se nepoužívá 'tee' (vzdálenost místa odpalu od důlků do deseti metrů). Třetí týden jsme trénovali opět odpal do dálky a pak jsme šli na 'chipping green', to je o trošku větší hřiště (do dvaceti metrů) a hlavně je tráva kolem vyšší a my jsme samožřejmě hráli z té vyšší trávy. No a poslední týden, tedy tento pátek, jsme šli nejdřív na jedno menší hřiště, kde jsme hráli z různých vzdáleností (cca od 15 do 3 metrů), takže jsme používali pokaždé jinou hůl. Potom jsme šli vyzkoušet odpal z písku (údajně to je nejlehčí úder v golfu) a nakonec jsme šli odpálit míček z dálky a umístit ho postupně do důlku. No kurz to byl hezký, ale golf asi ve svém volném čase pravidelně hrát nebudu, ale určitě si budu chtít někdy vyzkoušet, co jsem se naučila.No a v pondělí 29.9. byl můj velký den, jelikož jsem měla narozky (pětadvacáté) a stal se ze mě 'young adult' (mladý dospělí); od 18 do 24 jsem totiž byla 'youth' (mladež), jak jsem se dozvěděla z lifecycle (životního cyklu), který jsme měli v předmětu Tourist Behaviour (turistovo chování). No nic, každopádně si to zasloužilo 
velkou oslavu. Vymyslela jsem 'Sweet Czech Birthday Party', což znamenalo oblečení účastníků párty v českých barvách a 'dessert potluck' (každý přinese něco sladkého). No ale párty byly od tohoto týdne v Toroe zakázány z důvodu blížících se zkoušek. Naštěstí je náš dům na kraji Toroy a trošku dál od ostatních, takže jsem zákazu nedbala (proč taky, byly to moje narozky a nemělo to být nic hlasitého a divokého). V neděli po půlnoci (tedy v první minuty dne mých narozenin) mi moji spolubydlící popřáli k narozkám. Esther upekla s pomocí Isabelle dort, osadila svíčkama a pak na mě ve tmě čekali v kuchyni a zazpívali mi Happy Birtday, moc hezké. Akorát čokoláda v čokoládovém dortu jaksi nebyla ztuhlá a když jsem to rozkrájela a Esther sundala kruhovou formu, která ten dort držela, tak se začala čokoláda hrnout ven. No na výsledek se můžete podívat na fotkách. Jinak dort byl teda mňam. Dárek mi děcka dali v úterý, protože mi ho zapomněli dát v pondělí, je to kalednář NZ a pak knížka s fotkami Jižního ostrova NZ, sem mi taky děcka napsali milá věnování (třeba Tom začal věnování "Netrpělivější ženě na světě..." - protože máme pokoje vedle sebe, pořád hraje na kytaru a já si nestěžuju; nebo Dan napsal, že se mu líbí, když dělám srandovní zvuky - dělám třeba tydýt a tak, když mi zavazí v kuchyni). No večer byla pak ta párty a než začala, tak mi Esther řekla, že mám ve schránce lístek, že mám nějakou zásilku, tak jsem šla do kanceláře a tam na mě čekala kytka (a pak ještě dort a přání od Toroy). No byla jsem úplně překvapená a když jsem to donesla domů, tak jsem se teprve podívala na lístek a tam bylo přání v češtině, takže jsem zjistila, že mi rodina (mamča) nechala poslat kytku. No to byl fakt šok, vůbec jsem to nečekala. Ještě teď je kytička na stole v kuchyni a je pořád hezká. Potom proběhla příjemná párty se spoustou sladkostí, balónkama, šampaňským atd. (dokonce jsem i koupila šest lahví Českobudějovického budvaru - 15 NZD!). Fotky jsem jaksi bohužel žádné nepořídila, jenom s kytičkou. Pak jsme šli ještě s holkama do baru na karaoke (tam už fotky nějaké mám od Esther a pak od Rachel), kde jsme si samozřejmě i zazpívaly. Jinak celej den byl super, každej koho jsem potkala, mi přál Happy Birthday, takže jsem to ten den slyšela snad stokrát.
Ve středu nám pak přijel nový spolubydlící Simon z Anglie. Dozvěděli jsme se o tom, že budeme mít nového spolubydlícího, jen asi týden dopředu a moc nadšení jsem teda nebyli. Pár týdnů před koncem nám sem natrčit někoho nového, no nevím. Tak jsem si říkala, že to třeba bude nějakej šikovnej kluk, ale jak jsem se dozvěděla, že přijede hlavně studovat a dělá farmacii, tak mi to bylo jasný a nakonec se to i ukázalo. Ale jinak je v pohodě, bezproblémovej. Taky jsem ho hned zapojila, protože jsem finišovala s úkolama a vždycky si je nechávám zkontrolovat rodilýma mluvčíma - Tomem, Danem, nebo jednou holkou ze studentského centra (mimochodem ohledy na nás jako nerodilé mluvčí jsou veškeré žádné). Ale ti neměli moc času, tak jsem dala pár stránek i Simonovi.
velkou oslavu. Vymyslela jsem 'Sweet Czech Birthday Party', což znamenalo oblečení účastníků párty v českých barvách a 'dessert potluck' (každý přinese něco sladkého). No ale párty byly od tohoto týdne v Toroe zakázány z důvodu blížících se zkoušek. Naštěstí je náš dům na kraji Toroy a trošku dál od ostatních, takže jsem zákazu nedbala (proč taky, byly to moje narozky a nemělo to být nic hlasitého a divokého). V neděli po půlnoci (tedy v první minuty dne mých narozenin) mi moji spolubydlící popřáli k narozkám. Esther upekla s pomocí Isabelle dort, osadila svíčkama a pak na mě ve tmě čekali v kuchyni a zazpívali mi Happy Birtday, moc hezké. Akorát čokoláda v čokoládovém dortu jaksi nebyla ztuhlá a když jsem to rozkrájela a Esther sundala kruhovou formu, která ten dort držela, tak se začala čokoláda hrnout ven. No na výsledek se můžete podívat na fotkách. Jinak dort byl teda mňam. Dárek mi děcka dali v úterý, protože mi ho zapomněli dát v pondělí, je to kalednář NZ a pak knížka s fotkami Jižního ostrova NZ, sem mi taky děcka napsali milá věnování (třeba Tom začal věnování "Netrpělivější ženě na světě..." - protože máme pokoje vedle sebe, pořád hraje na kytaru a já si nestěžuju; nebo Dan napsal, že se mu líbí, když dělám srandovní zvuky - dělám třeba tydýt a tak, když mi zavazí v kuchyni). No večer byla pak ta párty a než začala, tak mi Esther řekla, že mám ve schránce lístek, že mám nějakou zásilku, tak jsem šla do kanceláře a tam na mě čekala kytka (a pak ještě dort a přání od Toroy). No byla jsem úplně překvapená a když jsem to donesla domů, tak jsem se teprve podívala na lístek a tam bylo přání v češtině, takže jsem zjistila, že mi rodina (mamča) nechala poslat kytku. No to byl fakt šok, vůbec jsem to nečekala. Ještě teď je kytička na stole v kuchyni a je pořád hezká. Potom proběhla příjemná párty se spoustou sladkostí, balónkama, šampaňským atd. (dokonce jsem i koupila šest lahví Českobudějovického budvaru - 15 NZD!). Fotky jsem jaksi bohužel žádné nepořídila, jenom s kytičkou. Pak jsme šli ještě s holkama do baru na karaoke (tam už fotky nějaké mám od Esther a pak od Rachel), kde jsme si samozřejmě i zazpívaly. Jinak celej den byl super, každej koho jsem potkala, mi přál Happy Birthday, takže jsem to ten den slyšela snad stokrát.Ve středu nám pak přijel nový spolubydlící Simon z Anglie. Dozvěděli jsme se o tom, že budeme mít nového spolubydlícího, jen asi týden dopředu a moc nadšení jsem teda nebyli. Pár týdnů před koncem nám sem natrčit někoho nového, no nevím. Tak jsem si říkala, že to třeba bude nějakej šikovnej kluk, ale jak jsem se dozvěděla, že přijede hlavně studovat a dělá farmacii, tak mi to bylo jasný a nakonec se to i ukázalo. Ale jinak je v pohodě, bezproblémovej. Taky jsem ho hned zapojila, protože jsem finišovala s úkolama a vždycky si je nechávám zkontrolovat rodilýma mluvčíma - Tomem, Danem, nebo jednou holkou ze studentského centra (mimochodem ohledy na nás jako nerodilé mluvčí jsou veškeré žádné). Ale ti neměli moc času, tak jsem dala pár stránek i Simonovi.
Jinak během září Toroa jako obvykle organizovala plno akcí. Zúčastnila jsem se Casino Night, kdy jsem hrála Blackjack (oko) a nakonec jsem byla nejlepší (juchů), potom Autumn Mooncak
e festival, což je čínská oslava nejjasnějšího úplňku v roce. Potom jsme minulou středu šli na Glow-worm Hunt nahánět svítící červy. Šli jsme za tmy kousek do lesa a tam byly na skalách svítící tečky, vypadalo to jako nebe, moc hezké. No a v sobotu jsme jeli navštívít farmu rodiny Brigit (pracovnice v Toroe, jezdí s námi na výlety a je dost milá). Tam jsme si pochovali jehňátka a viděli velké ovce (takhle velké jsem u nás neviděla). Bylo to nahoře nad Dunedinem, takže jsme měli i krásný výhled na moře.
V sobotu večer jsme potom měly Girls' Night aneb dámskou jízdu. Sešly jsme se u nás a jelikož jsme se dobře bavily, tak jsem u nás zůstaly přes tři hodiny a až asi
před jednou v noci jsme vyrazily ven. Já jsem ve tři skončila, protože mě v neděli čekal celý den strávený psaním deníku, který jsem musela v pondělí odevzdat (začala jsem v jedenáct dopoledne a skončila ve tři ráno). Ale i tak jsem si to užila. Jinak tady jsem už konečně fotila, když jsme byly u nás v kuchyni, a v podstatě to vypadá jako fotky z narozeninové párty, protože tam taky byla většina holek a balónková výzdoba nám zůstala, jenom si ještě přimyslete na stole plno dobrot.
e festival, což je čínská oslava nejjasnějšího úplňku v roce. Potom jsme minulou středu šli na Glow-worm Hunt nahánět svítící červy. Šli jsme za tmy kousek do lesa a tam byly na skalách svítící tečky, vypadalo to jako nebe, moc hezké. No a v sobotu jsme jeli navštívít farmu rodiny Brigit (pracovnice v Toroe, jezdí s námi na výlety a je dost milá). Tam jsme si pochovali jehňátka a viděli velké ovce (takhle velké jsem u nás neviděla). Bylo to nahoře nad Dunedinem, takže jsme měli i krásný výhled na moře.V sobotu večer jsme potom měly Girls' Night aneb dámskou jízdu. Sešly jsme se u nás a jelikož jsme se dobře bavily, tak jsem u nás zůstaly přes tři hodiny a až asi
před jednou v noci jsme vyrazily ven. Já jsem ve tři skončila, protože mě v neděli čekal celý den strávený psaním deníku, který jsem musela v pondělí odevzdat (začala jsem v jedenáct dopoledne a skončila ve tři ráno). Ale i tak jsem si to užila. Jinak tady jsem už konečně fotila, když jsme byly u nás v kuchyni, a v podstatě to vypadá jako fotky z narozeninové párty, protože tam taky byla většina holek a balónková výzdoba nám zůstala, jenom si ještě přimyslete na stole plno dobrot.Fotky z většiny zmíněných akcí najdete tady
Žádné komentáře:
Okomentovat